Autor: Romana Rosová

V neděli 28. června 2026 se na zámku v Dívčím Hradě konalo slavnostní zahájení již druhé výstavy z cyklu Paměť zámků a jejich krajiny. Autoři připravili návštěvníkům komentovanou prohlídku výstavy a kolegyně ze Slezské univerzity v Opavě prezentovaly ochutnávku pokrmů, které mohly být podávány na stole maltézských rytířů v období baroka.

Výstava s podtitulem Hrad – zámek – komenda představuje proměny panského sídla v Dívčím Hradě od středověkého hradu přes renesanční zámek vystavěný Bruntálskými z Vrbna až po řádovou komendu johanitů, která v něm fungovala od 20. let 17. století do roku 1945. Výstava je situovaná do vstupní síně a jejím centrálním prvkem jsou čtyři trojrozměrné modely jednotlivých etap stavebního vývoje zámku (středověk, renesance, rok 1946 a současnost) doplněné „knížkami“ s podrobnějšími informacemi, které například představují stavbu v kontextu evropské zámecké architektury a dokládají unikátnost jejího typu nebo upozorňují na náročnou obnovu zničeného zámku po druhé světové válce. Vše je doplněno bohatým obrazovým doprovodem. Druhým výrazným bodem výstavy je velká interaktivní mapa panství Dívčí Hrad, jejíž originál pochází ze 70. let 18. století. Zde mohou návštěvníci pomocí tabletu propojeného s mapou objevovat 24 historicky důležitých míst Dívčího Hradu a jeho okolní krajiny a panství (poplužní dvory, mlýny, krčmy, šibeniční vrch, kostel, židovský dům). Další části výstavy pak představují významné majitele zámku, jako byl Hynek Bruntálský z Vrbna nebo řád johanitů. Exponátem je ale zejména samotná budova zámku. V části nazvané Po stopách renesance si návštěvníci na základě prostorových schémat udělají představu o tom, jak zámek fungoval na přelomu 16. a 17. století. Dochované stopy té doby poté mohou objevovat při prohlídce zámku, kde jsou vybrané autentické stavební a architektonické prvky doplněny o podrobnější údaje včetně ikonografie. Výstavu doplňuje pět originálních erbů komturů johanitské komendy v Opavě, zapůjčených z opavského kostela sv. Janů.

Foto: Jana Koudelová, Martin Strakoš, Romana Rosová

Ve čtvrtek 21. května 2026 představili památkářka Petra Kaniová a archeolog František Kolář v Muzeu Bílovec výsledky dosavadního výzkumu bíloveckého zámku. Tento výzkum, prezentovaný v roce 2025 výstavou s kritickým katalogem Paměť zámků a jejich krajiny: Bílovec. Od hradu k zámku, přinesl nové poznatky o stavebním vývoji jak středověkého hradu, který zámecké budově předcházel, tak především renesančního zámku postaveného na konci 16. století Bernardem Pražmou z Bílkova. Podařilo se například zdokumentovat zazděný arkádový ochoz nebo renesanční kuchyni. Exkluzivní byl nález zlatého renesančního prstenu s dvojicí kamenů. Výzkum tak umožnil upřesnit a v některých případech zcela nově definovat dějiny zámku v Bílovci.

Foto: Muzeum Bílovec

Ve středu 1. dubna 2026 se v Městské knihovně v Bílovci konalo slavnostní uvedení kritického katalogu k výstavě Paměť zámků a jejich krajiny: Bílovec. Od hradu k zámku. Publikaci téměř 50 návštěvníkům představili spoluautoři Petra Kaniová a František Kolář.

Foto: Muzeum Bílovec

Ve čtvrtek 5. února 2025 vyšel v ostravské příloze MD Dnes rozhovor s Romanou Rosovou, spoluautorkou publikace Místa skrytých příběhů. Zámky v krajině moravskoslezského pomezí.

https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/pamatkari-pamatky-zamky-moravskoslezsky-dejiny-historie-rosova.A260205_890069_ostrava-zpravy_dmk

V neděli 8. února 2026 vysílal Český rozhlas Ostrava rozhovor s Romanou Rosovou, spoluautorkou publikace Místa skrytých příběhů. Zámky v krajině Moravskoslezského pomezí. Čas 9:22-9:41.

https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/ostrava/25/2026-02-08

Ve čtvrtek 22. ledna 2026 byla v sídle ostravského územního pracoviště Národního památkového ústavu slavnostně uvedena publikace Místa skrytých příběhů. Zámky v krajině moravskoslezského pomezí. Spoluautorka publikace Mgr. Romana Rosová, Ph.D. v krátké prezentaci představila knihu přinášející příběhy devíti zámků v Moravskoslezském kraji, které v důsledku dějinných událostí 20. století ztratily svou původní funkci, zůstaly bez původního mobiliáře, ale i bez péče a využití, případně byly využívány utilitárně. Ve třech tematických celcích publikace představuje stavby, jejichž další fungování je nejasné a nejisté, zámky, které již mají jasnou a fungující náplň, a konečně ty, které právě procházejí procesem vytváření nové budoucnosti. U každého z nich sleduje jeho osudy od počátků až do současnosti, přičemž hlavní pozornost se soustřeďuje na období zhruba od 20. let 20. století do současnosti. Zároveň kniha ukazuje i různé způsoby řešení další existence a využití těchto objektů, a pokouší se naznačit i nové přístupy k jejich prezentaci.

Ve čtvrtek 30. října 2025 se v Bílovci uskutečnila vernisáž výstavy Paměť zámků a jejich krajiny: Bílovec. Od hradu k zámku. Suterén bíloveckého zámku téměř nezvládl pojmout více než stovku návštěvníků, kteří se kromě komentované prohlídky se spoluautory výstavy Petrou Kaniovou a Františkem Kolářem dočkali také dobového občerstvení připraveného týmem prof. Ireny Korbelářové ze Slezské univerzity v Opavě. Hlavním tahákem výstavy je bezpochyby renesanční snubní prsten nalezený při archeologickém výzkumu v roce 2024. Výstava potrvá do 30. dubna 2026.

Ve čtvrtek 30. října 2025 v 17 hodin se na zámku v Bílovci uskuteční vernisáž výstavy s názvem Paměť zámků a jejich krajiny: Bílovec. Od hradu k zámku. Součástí vernisáže bude ochutnávka historických pokrmů připravených týmem prof. Ireny Korbelářové ze Slezské univerzity v Opavě.