Dne 30. října 2024 se při příležitosti ukončení výzkumu na zámku v Bílovci uskutečnilo mezioborové setkání archeologů a stavebních historiků. Téměř 30 předních českých odborníků na archeologii, historii a stavební historii se seznámilo s výsledky výzkumu, který probíhal od konce roku 2023 v prostorách jižního a východního křídla zámku. Výzkum zahrnoval předstihový archeologický výzkum (ZAV) kombinovaný s operativním průzkumem a dokumentací zděných konstrukcí (OPD). ZAV dokumentoval v prostoru nepodsklepené části východního křídla zámku archeologická souvrství a zdiva související se středověkou fází objektu – městského hradu. Zachycena byla městská hradební zeď z konce 14. století a základová zdiva zástavby hradu z 15.–1. poloviny 16. století, včetně hradní studny. ZAV a OPD v prostoru podsklepené části východního křídla zámku byly orientovány na klenební zásypy renesančních suterénů z druhé poloviny 16. století a dokumentaci nadzemních zdiv, částečně zbavených omítek. Výsledkem jsou zjištění konstrukčního a technologického rázu. ZAV v prostoru chodby nepodsklepené části východního a jižního křídla zámku dokumentoval archeologická souvrství a zdiva související se středověkou až novověkou fází objektu (hradu, později zámku). Zachycena byla základová zdiva zástavby hradu z 15.–1. poloviny 16. století, barokní kanalizace atd. V rámci OPD byla řešena dokumentace nadzemních zdiv, částečně zbavených omítek. Kombinací archeologické a stavebněhistorické metody byly identifikovány relikty renesanční arkádové chodby z druhé poloviny 16. století. ZAV a OPD v prostoru nepodsklepeného jižního křídla zámku dokumentoval nálezové situace související s využitím těchto prostor v minulosti jako zámecké kuchyně. Identifikována byla renesanční, barokní a mladší (19.–1. polovina 20. století) fáze kuchyňského provozu (podlahové úrovně, barokní a mladší topeniště). Mimo to byl dokumentován barokní kanalizační systém z konce 18. století. Zjištěné poznatky budou využity pro potřeby výstavy s kritickým katalogem a budou mj. podkladem pro tvorbu 3D modelů pozdně gotického městského hradu a renesančního zámku.

Členové týmu z Národního památkového ústavu Mgr. Jana Koudelová, Ph.D. a Mgr. František Kolář se ve dnech 2.-10. června 2024 zúčastnili pracovní cesty do Francie. Zde navštívili několik vytipovaných zámeckých a muzejních expozic, které mohou sloužit jako příklad dobré praxe prezentace objektů bez historického mobiliáře využívajících v expozicích moderní formy prezentace, jako jsou počítačové animace, 3D modely, rozšířená virtuální realita nebo audiovizuální prvky, netradiční způsoby prezentace stavebněhistorického vývoje („objekt jako exponát“); eventuálně kombinace výše zmíněného s konvenčními expozičními metodami. Mezi navštívenými objekty byl hrad Châteauneuf, rezidence Filipa Pota, dvořana burgundského vévody Filipa Dobrého, který představuje doklad bydlení na hradě v 15.-17. století a zároveň je příkladem moderního způsobu prezentace hradního objektu. Unikátním projektem je Guedelon, kde probíhá výstavba „středověkého“ hradu za použití dobových metod a technologií, zároveň jsou zde prezentována středověká řemesla (ale i další aktivity) přímo praktickými ukázkami. Další navštívený objekt, zámek Maulnes, je renesanční rezidencí s unikátním pětibokým půdorysem a vnitřními konstrukcemi. Prezentuje se zde postupná rekonstrukce zchátralého objektu, tato prezentace využívá zámek jako  exponát sám o sobě s příklady dochovaných historických konstrukcí. V Dijonu kolegové navštívili bývalý vévodský palác (dnes Muzeum krásných umění), kde se zejména zaměřili na studium prezentace objektu středověké kuchyně burgundských vévodů. Podrobně byla zdokumentována jak kuchyně, tak také torzálně dochované původně středověké prostory tvořící obytnou a reprezentační část někdejšího vévodského paláce ve středověku. Moderní způsoby prezentace, zejména využití audiovize a virtuání a rozšířené reality, členové týmu shlédli v Muséo Parc Alésia.

Při příležitosti této pracovní cesty měli kolegové také možnost aktivně se zúčastnit konference „Corpus Colloque international: Ustensiles et espaces culinaires de la Protohistoire au début du XXe siecle“ v Dijonu s příspěvkem „The remains of a medieval house with a living kitchen“. Konference se zabývala tématem kulinární kultury, s nímž pracujeme při realizaci výstav zejména na zámku v Bílovci, kde byly odkryty pozůstatky historické kuchyně. Na konferenci se členové týmu seznámili s novými poznatky a také metodami výzkumu kulinární kultury na úrovni evropské odborné komunity a získali cenný srovnávací materiál i analogie k prezentaci této problematiky.

Návštěva uvedených expozic i konference poskytla podklady pro porovnání se zkušenostmi z již realizovaných prezentací v obdobných objektech a povede k vytvoření ucelené databáze přístupů a způsobů prezentace, uplatnitelné formou case studies v dalším plánovaném výsledku projektu, kterým je památkový postup „Prezentace objektů bez historického mobiliáře“. Následně budou získané poznatky využity při přípravě a realizaci tří výstav s kritickým katalogem (Paměť zámků a jejich krajiny: Bílovec, Dívčí Hrad, Janovice).

Kolegové z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci začali v pondělí 4. března s 3D skenováním bíloveckého zámku pomocí dronu. Data získaná touto dokumentací poslouží při tvorbě digitálního 3D modelu zámku, který bude doplněn o informace z probíhajícího průzkumu a umožní promítnout jednotlivé stavební etapy do současné podoby objektu. Model se stane součástí plánované výstavy, získaná data pak budou využívána při dalších průzkumech a prezentacích.

     

Vítejte na webu projektu Zámky v krajině moravskoslezského pomezí – nové formy prezentace nevyužitých historických objektů. Postupně zde budeme přidávat aktuality o dění v projektu a všechny vytvořené výsledky.